Problémy s opravami nových automobilů

Pro výrobce automobilů je čím dál těžší zamezit jednoduchým opravám nových vozidel, což dokazuje situace jednoho majitele nového pick-upu, jehož uvnitř praskla klika.

Plastové kliky u automobilů mohou občas prasknout, nicméně obvykle nejde o nic vážného, protože se velmi snadno vyměňují. Stačí odšroubovat dvě šrouby, odpojit kliku od ovládací lanky a nasadit novou. Tuto opravu je možné provést svépomocí třeba před vlastním domem. Avšak pokud vlastníte nový vůz, který má všechny komponenty slepené do jednoho celku, situace se dramaticky mění – například boční panel dveří se skládá z celku, kde nelze vyměnit ani spínače pro ovládání oken.

Jak ukazuje video, u zmíněného pick-upu je každý prvek bočního panelu, včetně centrálního zámku s klikou nebo reproduktoru, namontován na plastové nity. Tyto nity je třeba nejprve přerušit, než lze něco demontovat. Navíc se k těmto nitům obtížně dostává. Demontáž znamená nevyhnutelné poškození a ztrátu možnosti znovu nainstalovat použitou součástku. Nejjednodušším řešením je tak navštívit autorizovaný servis a objednat kompletní výměnu celého bočního panelu dveří, což však může vyústit v nemalý účet. A víte proč? Protože mohou.

A to rozhodně není jediný příklad podobného přístupu. Zamyslete se například nad akumulátory elektromobilů. Když během prezentace slyšíte, že akumulátor je strukturální součástí podlahy, víte, že bude zcela nenapravitelný. Při jakékoli závadě jedné článkové buňky bude nutné měnit celý akumulátor. V extrémních případech, kdy dojde k poškození obalu akumulátoru, může výměna vyjít na více než 150 tisíc korun. U modelů Škoda nebo Volkswagen nelze vyměnit zadní brzdové destičky, aniž bychom nejprve neodpojili motor brzdy EPB, což vyžaduje spojení s řídící jednotkou – samozřejmě za poplatek.

Mělo by se to nějak legislativně regulovat?

Toto je ta nejzajímavější část, dokonce zajímavější než nitovaná klika na Chevrolety. Legislativa známá jako „right to repair“ (právo na opravu) je největším nepřítelem automobilových koncernů, které používají různé legální a polo-legální techniky, aby zabránily jejímu zavedení. Pro fanoušky „svobody“ bez regulací tu mám odkaz na stránku Národního shromáždění států USA speciálně věnovanou otázce „right to repair“. Jen čtyři státy něco udělaly v této oblasti – Massachusetts, New York, Kalifornie a Minnesota, přičemž jejich úsilí se omezilo pouze na zemědělské stroje a elektroniku, automobily byly záměrně opomenuty. Některé státy, jako Mississippi, dokonce ani nezačaly nic podnikat, a většina pokusů byla označena jako „neúspěšná“. Takže majitel vozu, který se rozčiluje nad svým bočním panelem dveří, má tu svobodu, o které snil – spočívá v tom, že velké korporace si utvářejí svět podle vlastního prospěchu a nikdo je v tom nezastaví.

Naštěstí se ale v Evropské unii ustanovila právní úprava „right to repair“. Tato legislativa byla přijata Evropským parlamentem v dubnu minulého roku. Existuje tak naděje, že díky tomuto právu budou automobily vyráběné pro evropský trh skutečně opravy schopné, nebo alespoň více než ty americké. Možná si ještě nějakou dobu ušetříme jednopanelové boční panely dveří. Sice se to může zdát jako daleká skutečnost, pokud někdo touží po americké svobodě – mám však pocit, že to už máme nejspíš za sebou.