Nebezpečí jízdy historickým vozem na dálnici

Náš známý pan Wiesław, známý mezi milovníky historických automobilů z Varšavy a okolí, zažil nedávno vážnou nehodu na dálnici S7, kdy jeho automobil Condesa 2CV byl nárazem zasažen zezadu řidičem dodávky Volkswagen.

Při řízení starého auta je důležité vyhýbat se dálnicím a rychlostním silnicím. I když se mi podařilo několikrát projet Evropou s Toyotou Starlet z roku 1984 a dokonce dorazit až do Velké Británie, nelze to srovnávat s automobily, které kvůli svému stáří či konstrukci nedokážou držet bezpečné rychlosti na expreskách.

Pan Wiesław jel svou Condesou po S7 zcela legálně. V českých předpisech neexistuje minimální rychlost pro jízdu na rychlostních silnicích, což však nepomohlo, jelikož jeho auto, vyrobené ve Španělsku s retro karoserií na podvozku Citroena 2CV, bylo přirozeně pomalé a ani se nedalo očekávat, že by dokázalo dosáhnout průměrných rychlostí potřebných pro bezpečnou jízdu na dálnici.

Právní předpisy jasně určují, že na rychlostních silnicích by měl řidič udržovat odstup od vozidla jedoucího před ním, který by měl být rovný polovině rychlosti, kterou jede. Při rychlosti 100 km/h by to mělo být minimálně 50 metrů. Ačkoli si legislativa možná uvědomovala, že lidé nemohou mít radar v očích, běžní řidiči by měli umět rozlišit 50 metrů a 5. Nicméně, tento zákon je často porušován, protože na expresskách a dálnicích se stává pravidlem, že řidiči se nalepují na zadní části ostatních vozidel.

Příliš pomalá jízda po expresce může být legální, ale rozhodně není bezpečná. Na dálnicích často narazíte na řidiče, kteří se snaží předjet jakoukoli cenu, ignorují právo a běžné zásady silničního provozu. Například když jedete rychlostí 100-110 km/h po pravém pruhu a levým pruh mísí vůz velmi nad limit, který si neospravedlňuje přechod do pravého pruhu, protože mu na to jeho bezohlednost nedovolí.

Nedávno jsem si naplánoval výlet historickým automobilem do Francie. Přestože mohu dosáhnout až 90 km/h bez větších problémů a dokonce jsem zvládl jet i 100 km/h z kopce, vzdám se dálnic a budu se snažit užívat si jízdu skrze vesnice. Pomůže mi to těšit se na cestu a uvidím mnohem více, což je koneckonců účelem výletu. Doporučuji to i dalším majitelům historických vozidel. Jízda na expresních silnicích je sice legální, ale srovnatelný je to s chůzí s šálou na krku podél řeky Vltavy v pražském Grochově – proč bychom to měli dělat, pokud to může být nebezpečné?

Panu Wiesławovi přeji rychlé uzdravení a úspěšnou obnovu jeho unikátního automobilu.