EÚ zvažuje zákaz karbonových vlákien

Evropská unie opět čelí kritice za snahu zakázat karbonová vlákna, a to kvůli obavám o zdraví. Tato iniciativa je součástí širšího trendu směřujícího k ekologičtější výrobě a recyklaci, avšak o problémech s karbonovými vlákny se diskutuje stále více.

Automobilový průmysl se v posledních letech potýká s mnoha výzvami, vrátane pandemie a dodavatelských krizí. Nyní se situace zhoršuje i díky tlaku na dodatečná omezení, které plánuje Evropský parlament.

Nedávná kontrola směrnice o konci životnosti vozidel přinesla na stůl otázku přidání karbonových vláken na seznam nebezpečných materiálů. Ten aktuálně zahrnuje prvky ako kadmium či olovo, ale s vůlí by se do něj mělo zařadit i karbon, který má významný podíl v automobilce.

Karbonová vlákna nacházejí čoraz širšie uplatnenie v automobilech, najmä v elektromobiloch, kde pomáhajú kompenzovať ťažké batérie. V luxusných vozidlách sa používajú na zníženie hmotnosti a zlepšenie jazdných vlastností, pričom výroba s týmto materiálom je technologicky náročnejšia, no v segmente drahých automobilov je cena menej kritická.

Hlavným problémom je však recyklácia karbonových vláken, počas ktorej sa tieto materiály môžu uvoľňovať do ovzdušia a mať nepriaznivý účinok na zdravie. Novela by mohla vstúpiť do platnosti už v roku 2029, čo dáva automobilkám priestor na hľadanie alternatív.

Obavy z tohto rozhodnutia sa netýkajú len Európy, ale aj ázijskej ekonomiky, kde sídlia poprední výrobcovia karbonových vlákien, ako Mitsubishi Chemical, Teijin a Toray Industries, ktoré majú spolu viac než polovicu celosvetového trhu.

V minulom roku bol trh s karbonovými vláknami ocenený na 120,9 miliardy Kč, pričom sa očakáva, že jeho hodnota do roku 2029 vzrastie na 377,3 miliardy Kč, ako naznačuje výskumná spoločnosť Roots Analysis.